.jpg)
photo: Wikimedia Commons / Public Domain /Stanice expresního vlaku na letiště v Oslu / Parní lokomotiva 99 222 HSB
Norsko se v oblasti železnice nachází na prahu revoluce. Po stoletích vývoje od prvních koněspřežných tratí se země nyní zaměřuje na modernizaci železniční sítě. V plánu jsou nové rychlé tratě a zlepšení přeshraničního spojení s Evropou. Jak se Norsko připravuje na nový, efektivní a udržitelný železniční systém?
Historie jednotného Norska se začíná psát na pomezí 9. a 10. století. Sjednotitelem a prvním norským králem bude Harald I. Krásnovlasý, který se prosadí mezi ostatními vikingskými vůdci. Další léta se ponesou v osidlování vzdálených oblastí. Norští vikingové dorazí na Faerské ostrovy, Island či do vzdálené Ameriky. Po konci vikingského věku budou Norsko čekat těžké časy. Postupně ztratí většinu osídlených ostrovů, pozvolna přijme křesťanství a vyprofiluje se jako nejslabší z trojice skandinávských států Švédsko, Dánsko, Norsko.
To vyústí až ve vznik Kalmarské unie, aliance, která bude sdružovat 3 severské státy. Když ji roku 1523 Švédsko opustí, Norsko v ní začne být jako slabší ze 2 členů neustále znevýhodňováno a mnohé dánské oči na něj budou pohlížet jako na kolonii. To potrvá až do roku 1814, kdy budou Dánové nuceni podstoupit Norsko Švédsku jako trest za spojenectví s Napoleonem. Vznikne tak Švédsko-norská personální unie. Navzdory pokusům o vznik samostatného Norska zůstane v „područí“ Švédska až do rou 1905, kdy se na základě výsledků referenda s definitivní plaností osamostatní.
Psali jsme
Francis Webb, odvážný inovátor na kolejích, stvořil revoluční ocelové lokomotivy a snížil spotřebu uhlí, čímž zásadně změnil svět železnice.…
Historie norské železnice se začíná psát poměrně brzy, již roku 1805 je dokončena první koněspřežná železnice na norském území. Zajímavostí je, že železnice nespojí města, ale jezera Damtjern a Storflåtan. Koněspřežka bude totiž součástí řetězce pro přepravu dřeva do města Kristiania (od roku 1925 Oslo). První norská trať vydrží v provozu až do roku 1849. První norská železnice pro veřejnou dopravu na sebe nenechá dlouho čekat. Projekt, který si klade za cíl spojit hlavní město Kristiania se 68 km vzdáleným městem Eidsvoll. Na výstavbě se bude podílet i slavný britský inženýr Robert Stephenson. Provoz bude zahájen roku 1854 a vlaky budou tahat lokomotivy, které dodá společnost Stephenson & Co.
Následovat budou další tratě, na nichž se budou mnohdy podílet britští inženýři. První státní železnice v Norsku bude vybudována roku 1862. Ta spojí města Hamar a Grundset vzdálená 35 km. Další a další tratě na sebe nenechají dlouho čekat. Na jihu země bude postupně uvedeno do provozu 1 563 km tratí. Bez zajímavosti není, že se většina tratí nebude stavět s klasickým rozchodem 1 435 mm, ale s rozchodem 1 067 mm. Ten pro norské železnice navrhne norský inženýr Carl Abraham Pihl. Tento rozchod se ukáže pro norské podmínky jako optimální a následně se stane populárním i v řadě zemí britského impéria.
Psali jsme
Německé železnice prošly od svého skromného začátku v roce 1835, kdy první vlak vyjel na 6 km dlouhou trať mezi Norimberkem a Fürthem, až…
V roce 1880 je zřízeno souvislé železniční spojení mezi Kristianií a Trondheimem. To je historický milník, neboť jsou nyní po železnici propojena 2 nevýznamnější norská města vzdálená bezmála 500 km. Roku 1883 dojde k reformaci uspořádání státních drah. Od roku 1885 ponese společnost s hlavním sídlem v Kristianii název Norges Statsbaner (NSB).
Navzdory snahám dokončit železniční síť státem budou vznikat především mezi lety 1892 a 1956 i tratě soukromé. Některé z nich jsou stavěny pro dopravní potřeby jednotlivých společností, zatímco jiné se staví jako běžné veřejné železnice pro obsluhu určité oblasti. První z nich bude železnice Sulitjelma, která je otevřena na úseku Sjøntså-Fossen roku 1892 a v následujícím roce je prodloužena do vesničky Hellarmo. Následovat bude mnoho dalších tratí. S výstavbou soukromých tratí se budou pojit podobně jako v jiných zemích krachy společností provozujících dráhy. Z toho důvodu přejde značná část soukromé sítě pod správu NSB, nebo je z důvodu neschopnosti konkurovat automobilové dopravě, která se začne rozvíjet v meziválečném období, uzavřena.
Psali jsme
Carl Abraham Pihl se stal železničním hrdinou, i když na domácí pudě byl považován za kontroverzní postavu. Zatímco jeho úzkokolejný…
Mezi nejvýznamnější tratě dokončené v 1. polovině 20. století patří dokončení spojení přístavu Bergen s Kristianií roku 1909. Tato trať bude předzvěstí opuštění cesty úzkého rozchodu v Norsku. Nejenže bude trať Bergen-Kristiania vybudovaná se standardním rozchodem 1 435 mm, ale následně bude rozhodnuto i o přestavbě ostatních tratí na tento rozchod. Poslední úzkorozchodná železniční trať NSB bude uzavřena roku 1962.
K dalším páteřním nově vystavěným tratím bude patřit i Jižní pobřežní magistrála do Kristiansandu dokončená v roce 1938, spojení Oslo-Stavanger z roku 1944 a v neposlední řadě i Severní magistrála, jejíž poslední úsek z Fauske do Bodø, kde norská železniční síť končí, bude otevřen až v roce 1962. Nejdelší bude norská železniční síť roku 1957, kdy dosáhne délky 4 498 km. V důsledku následné změny tras a uzavření některých železničních tratí se tato délka později sníží. V dalších letech bude docházet i k elektrifikaci vybraných tratí, což povede až k úplnému upuštění od parního provozu roku 1970.
Psali jsme
Fascinující projekt s otevřenou horní terasou umožňoval turistům vychutnat si panoramatické výhledy na moře. S patrovou konstrukcí…
Na konci 20. století dojde v Norsku k postupnému rozbití monopolu NSB. Prvním krokem bude vyčlenění společnosti Jernbaneverket v roce 1996, která se bude starat o železniční infrastrukturu. Ta bude fungovat až do roku 2016, kdy její kompetence přebere norské ředitelství železnic a nově zřízená státní společnost Bane NOR, která bude spravovat vnitrostátní železniční síť. Na norské železniční síti s délkou 4 200 km je dnes elektrizováno zhruba 2 520 km. Od roku 2019 navíc dochází k zavedení zadávání veřejných zakázek na osobní vlakovou dopravu, jež povede k ještě větší liberalizaci trhu. V současné době fungují na norských železnicích 3 nejvýznamnější osobní dopravci: norským státem vlastněná společnost Vy, která vznikla z NSB, společnost SJ Norge, dceřiná společnost dopravce SJ vlastněného Švédskem a společnost Go-Ahead Nordic, dceřiná společnost Go-Ahead Group.
Psali jsme
Finské železnice sehrály klíčovou roli v historii Ruska, když v roce 1917 převezly Vladimíra Iljiče Lenina zpět do vlasti. Tento nenápadný transport…
V současné době se Norsko potýká v oblasti železnice především s dědictvím zastaralé infrastruktury a v minulosti zanedbávané údržby. Ke zlepšení situace na železnici se zavázala i norská vláda, která si uvědomuje šetrnost železnice vůči životnímu prostředí. I proto v posledních několika letech tvořily dotace pro železniční sektor 30-40 % veřejných prostředků na dopravu. V plánu je výstavba 3 tratí, které spojí Oslo s městy na východě země. Tratě budou stavěny na rychlost až 250 km/h. Prioritu před těmito projekty však dostává modernizace a údržba tratí současných.
V neposlední řadě si Norsko klade za cíl navýšit přeshraniční železniční spojení. Za tímto účelem již provedlo spolu se Švédskem studie. Výstavba tunelu pod Fehmarnskou úžinou mezi Dánskem a Německem nabízí pro Norsko zajímavé vyhlídky pro osobní i nákladní vlaková spojení s Evropou. V plánu je mj. linka Oslo-Malmö-Kodaň-Hamburk. Cílem je uvedení do provozu roku 2027. Cesta mezi Oslem a Hamburkem by měla zabrat 11 hodin a měla by být více než silnou konkurencí automobilové dopravě.
Zdroj: Jernbanenmuseet.no; Globalrailway Review; Thelocal.com