.jpg)
photo: Wikimedia Commons, autor neznámý, CC BY-SA 3.0 nl/NMBS / SNCB Parní Lokomotiva / Thalys
Od prvního vlaku mezi Antverpami a Bruselem v roce 1835 po dnešní rychlíky Thalys a EuroStar. Aneb jak Belgie postavila svou železnici až na vrchol evropské dopravy. Prozkoumejte s námi vzrušující historii a budoucnost belgické železnice.
Králův projekt
Historie belgické železnice se začíná psát téměř současně s historií belgického státu, který vzniká roku 1831, kdy je po úspěšném boji vyhlášena belgická nezávislost na Spojeném království Nizozemském a tím vzniká na území bývalého Rakouského Nizozemí nový nezávislý stát, který ponese název Belgie. První hlasy navrhující výstavbu železniční sítě se ozývají již okolo roku 1830 během Belgické revoluce. Žádají především propojení Bruselu s velkým přístavním městem Antverpami, které jsou doposud propojeny pouze kanálem. Vzorem pro toto spojení má být trať mezi Liverpoolem a Manchesterem, kterou v této době buduje legendární britský železniční inženýr George Stephenson, jak uvádí TrainWold.
Pro belgickou železnici bude klíčový rok 1831, neboť král nově vzniklého státu Leopold I. se kloní k myšlence výstavby železniční sítě jako důležitého pilíře jeho země. Zpočátku se inspiruje v Anglii, kam také vyšle delegaci, v jejímž čele budou 2 mladí inženýři Simons a De Ridder. Jejich úkolem bude krom studia výstavby železnic ve státě, kde se železnice zrodila, především vypracování plánu na výstavbu první železnice, která by propojila Antverpy až s řekou Rýn. Z několika variant bude zvolena trať dlouhá 248 km, která povede z Antverp přes Mechelen, kde bude odbočka na hlavní město Brusel, až do Kolína
nad Rýnem.
Jednou věcí se ale od Anglie neinspirují. Uvědomí si totiž rizika ponechání výstavby železniční sítě plně v soukromých rukou a navrhují, aby se o ni staral stát. Výstavbu železniční sítě se nakonec podaří roku 1834 králi Leopoldovi I. obhájit i před parlamentem, byť k tomu vede trnitá cesta 17 vyčerpávajících zasedání. Proti novému módu dopravy se vymezují především poslanci zastupující občany napojené na vodní dopravu, kteří se obávají ztráty monopolu na trhu. Konečný verdikt je však jednoznačný. V poslanecké sněmovně 56 hlasů pro, 28 proti a v senátu 32 hlasů pro a 8 proti. Je rozhodnuto, železnice bude.
.jpeg "Leopold I, wikimedia commons, volné dílo")
Psali jsme
V Anglii to všechno začalo s horníky a dřevěnými kolejemi v 15. století. Od nich se přes parní lokomotivy dostali až k moderním…
Stavět bude stát
Prvním krokem bude vznik státní společnosti Belgické dráhy. Na něj naváže otevření železnice mezi Mechelenem a Bruselem. Jedná se o první hlavní město na světě, které bude mít železniční spojení. Železniční síť, jejímž hlavním uzlem bude výhodně položený Mechelen, se bude rychle rozšiřovat. Již roku 1843 bude belgická síť dosahovat rozsahu 556 km. O 3 roky později spojí železnice Brusel s Paříží, jedná se o první 2 hlavní města, která budou po železnici spojena.
To, že se Belgie vydá cestou státní výstavby železnice, nemá původně znamenat zavření dveří soukromým iniciativám. To dokazuje fakt, že zatímco v roce 1870 tvoří státní síť 863 km železnice, 39 různých soukromých společností bude provozovat své vlaky na 2 231 km železnic. Nutno však podotknout, že se bude ve většině případů jednat o zahraniční investory. Právě v tomto roce však dojde ke změně strategie. Stát se prostřednictvím Belgických drah rozhodne odkoupit až na pár výjimek veškeré železniční tratě na svém území a stane se tak zcela dominantním provozovatelem vlaků v Belgii. Bez zajímavosti není ani fakt, že Belgické dráhy budou s 80 000 zaměstnanci vůbec největším zaměstnavatelem ve státě.
Belgická železniční síť se bude nadále rozšiřovat až do 1. světové války. Belgické dráhy odmítnou během okupace jakoukoli spolupráci s Němci a ti si tak budou muset železnici provozovat sami. V rámci snahy o co nejefektivnější přesuny vojsk vybudují Němci během pouhých 2 let železniční trať mezi Cáchami a Tongerenem, jejíž dominantou bude více než kilometr dlouhý viadukt u Moresnetu.
Meziválečné období se ponese ve znamení rekonstrukce železniční sítě a především vzniku Belgické národní železniční společnosti (NMBS/SNCB), k němuž dojde roku 1926. Té budou udělena provozní práva na dobu 75 let. Rekonstrukce sítě půjde ruku v ruce s její elektrifikací. První elektrická trať bude otevřena roku 1935 mezi Bruselem a Antverpami. Vlaky na ní budou dosahovat rychlosti až 120 km/h.
Kudlu do zad vrazí belgické železnici opět světová válka, tentokrát ta druhá. Po ní bude provozuschopná méně než polovina železniční sítě. Hlavním mottem poválečných let tak bude opět rekonstrukce, v rámci níž bude pokračovat elektrifikace sítě. Jedním z hlavních projektů tohoto období bude i severo-jižní spojení Bruselu, které bude dokončeno roku 195
Vnitrostátní síť je prakticky hotová, přichází čas dokončit i propojení s okolními státy. V rámci toho vznikne roku 1957 i síť spojů zvaná Trans Europe Express (TEE), čehož se zúčastní většina států tvořících Evropské hospodářské společenství. Uzlem této sítě se stane i Brusel. S časem bude růst i jejich rychlost až na 200 km/h. Síť vydrží až do 90. let 20. století, kdy ji nahradí nová síť EuroCity.
[Související články|Psali jsme|8745]
Posledním, co zbývá Belgii vybudovat, jsou vysokorychlostní tratě (VRT). Jejich výstavba pro vnitrostátní účely však kvůli malé rozloze nedává smysl. Ten dá výstavbě VRT na území Belgie doprava mezistátní. První z nich je spojení Paříž-Brusel-Kolín nad Rýnem/Amsterdam (HSL). Tomu dá navzdory pochybnostem mnoha politiků belgická vláda zelenou roku 1990. První úsek na belgickém území je dokončen roku 1997 mezi Lembeekem a hranicí s Francií. Na belgickém území bude hotovo roku 2009, kdy bude dokončen úsek mezi Antverpami a hranicí s Nizozemskem. Po trati se budou prohánět rychlostí 300 km/h vlaky Thalys (Paříž-Brusel-Kolín nad Rýnem/Amsterdam) a EuroStar (Londýn-Brusel).
Kvůli zvýšení efektivity sáhne belgická vláda k rozdělení NMBS/SNCB, které povede roku 2014 ke vzniku 2 nezávislých společností: Infrabel, která bude provozovat infrastrukturu, a NMBS/SNCB, která bude provozovat jednotlivé linky.
Roku 2022 vystoupil belgický ministr dopravy Georges Gilkinet s plánem Železniční vize 2040, ve kterém nastínil směr, kterým by se měla vydat. Jeho cíle jsou jasné: více nákladu, více cestujících a přijatelnější ceny. Jasným přínosem je i ekologičnost železniční dopravy. Investice 3,4 miliard eur má doslova dostat co nejvíce lidí ze silnic na koleje. Krom toho má od ledna 2025 dojít na většině sítě k zahájení výhradního provozu ETCS za účelem zvýšení bezpečnosti. Jinak považují svou síť za prakticky dokončenou a pouze investují do její údržby.