photo: Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0/Vývoj irské železnice. Irský tygr.
Irská historie? Samý boj a změna. Vikingové, Angličané a teď velké plány do budoucna. Od prvních nájezdů až po současný plán za 35 miliard eur na modernizaci železnic – Irsko jde kupředu. Ale cestou to nebylo vždy jednoduché.
Irské dějiny se dají charakterizovat 2 hesly. Proměnlivost a boj za nezávislost. Již od 8. století podnikají na území Irska četné nájezdy severští vikingové. To potrvá až do 11. století, kdy se obyvatelé Irského ostrova vikingů zbaví. Pro klid však není v období vrcholícího středověku prostor. Ještě ve 12. století i kvůli irským vnitropolitickým problémům získají nadvládu nad ostrovem angličtí králové. V 16. století dojde k obrovskému dějinnému skoku. Poté, co anglickému králi Jindřichu VIII. nepovolí papež rozvod, sáhne k poměrně strohému řešení. Vystoupí z katolické církve a založí novou protestantskou církev, v jejímž čele bude stát on sám.
Psali jsme
Od prvního vlaku mezi Antverpami a Bruselem v roce 1835 po dnešní rychlíky Thalys a EuroStar. Aneb jak Belgie postavila svou železnici…
Tento krok bude mít výraznou odezvu v Anglii, ale mizivou v Irsku, kde je katolictví zakořeněno velmi hluboko. To angličtí králové nemohou nechat být, a tak se budou snažit všemi možnými kroky přimět Iry k náboženské konverzi. Tím nejvýznamnějším bude vyhlášení personální unie mezi Anglií a Irskem v roce 1541. O irském požadavku na irskou autonomii se začne ve Velké Británii seriózně uvažovat až na konci 19. století. Tyto úvahy výrazně naruší irské povstání za nezávislost v roce 1916, kdy využije slabost Velké Británie za 1. světové války. Povstání bude i přes to poraženo a jeho vůdci popraveni.
V roce 1919 vyhrají parlamentní volby v Irsku suverénně republikáni, jejichž hlavním programem je irská nezávislost. Ten je Británií odmítnut, a tak v Irsku začíná další válka za nezávislost. Ta skončí příměřím v roce 1921 a nakonec také smlouvou, ve které Britové souhlasí se vznikem samostatného Irska, které nabyde statutu dominia na většině ostrova kromě jeho severní části, jež zůstane součástí Spojeného království. Neshody kvůli smlouvě ale vyústí v 11měsíční irskou občanskou válku. Definitivní samostatnosti a upuštění od statutu dominia docílí Irové až roku 1949. Nový stát zažije rychlý ekonomický růst, k němuž výrazně napomůže i vstup do Evropského hospodářského společenství v roce 1973.
Dějiny irské železnice se začínají psát roku 1834, kdy bude postavena první železnice na Irském ostrově. Ta spojí Dublin s 10 km vzdáleným městem Kingstown (Dún Laoghaire). Jejím autorem bude stavitel William Dragan, který se bude podílet i na výstavbě dalších tratí na území Irska. Postupně si tak vydobyde titul zakladatele irských železnic. Tato trať se však bude na první pohled lišit od dalších tratí, které budou v Irsku stavěny. Trať Dublin-Kingstown je stavěna s klasickým rozchodem 1 435 mm, zatímco další tratě budou budovány s „irským“ rozchodem 1 600 mm.
Psali jsme
Richard Felix Paul Wagner je mužem, který se významně podílel na směřování německé železnice v první polovině 20. století. Svým pragmatismem…
První vlaštovku budou rychle následovat i další. Železnice bude v Irsku budována především ze soukromých iniciativ. Řadu malých železničních společností ale nemine krach, takže se budou slučovat do společností větších. Jako hlavní uzel se přirozeně vyprofiluje město Dublin, byť zejména v počátcích budou malé společnosti své tratě stavět nekoordinovaně a síť tak nebude optimálně provázaná.
Irská železnice takřka zázračně přečká boj za nezávislost, ale občanská válka na počátku
20. let 20. století si na ní již vybere svou daň. Během ní bude totiž Irská republikánská armáda nezřídka sahat k teroristickým útokům, jejichž častým cílem bude i železniční infrastruktura. Skutečným problémem pro irskou železnici bude ale především rozdělení Irského ostrova na samostatné Irsko a Severní Irsko, které bude součástí Spojeného království. Na tento krok nebyla železniční síť dimenzována, a tak se nezřídka stává, že příhraniční trasy kličkují mezi zeměmi tam a zpět.

Irské železnici neprospěje příliš ani 2. světová válka, během níž se jako neutrální stát bude potýkat s katastrofálním nedostatkem surovin a situaci příliš nepomůže ani stále se zvyšující míra emigrace ze země. Na druhou stranu si válka vybere na železnici jen minimální daň z hlediska poškození na infrastruktuře.
Psali jsme
Železniční zázrak přetvořil dánskou krajinu a upevnil pouto mezi ním a Evropou. Ponořte se do příběhu výstavby železničních mostů a tunelů,…
Bezprostředně po válce se Irsko rozhodne ke klíčovému kroku. Upustit od parního pohonu, který mají nahradit
spalovací motory. Roku 1945 bude zároveň založena irská státní železniční společnost Córas Iompair Éireann (Irský dopravní systém), která vznikne sloučením největších železničních společností v Irsku.
V 50. a 60. letech bude docházet také k četnému rušení tratí za účelem zefektivnění sítě. Ze 4 294 km tratí, jimiž se mohla pyšnit irská železniční síť v roce 1920, zbyde roku 1957 3 574 km, přičemž proces rušení bude ještě pokračovat. Díky zefektivnění železničního systému bude moci irský stát uspořené finance reinvestovat.
Psali jsme
Železniční zázrak přetvořil dánskou krajinu a upevnil pouto mezi ním a Evropou. Ponořte se do příběhu výstavby železničních mostů a tunelů,…
Období 70. a 80. let se ponese v duchu vysokých investic do irské železniční sítě. Od jiných evropských zemí se Irsko bude odlišovat i bezmeznou důvěrou ve vznětové motory. Důkazem toho bude i nákup 18 dieselelektrických lokomotiv, které budou dosahovat rychlostí až 145 km/h a prakticky okamžitě se využijí na hlavních tratích k tažení expresních vlaků.
Roku 1987 dochází k založení společnosti Iarnród Éireann (Irská železnice), která nahradí dosud existující společnost Córas Iompair Éireann. Na konci 20. století zažije Irsko velký ekonomický rozmach, což přinese možnost zvýšení investic i do železnice. Od společnosti General Motors zakoupí 34 nových lokomotiv třídy 201 a dojde i k výrazné modernizaci železniční sítě. Navzdory tomu zůstane drtivá většina sítě i nadále neelektrifikovaná.

I ve 21. století budou železnici provázet významné investice. Ty se dotknou především vozového parku, který bude významně inovován. Až v roce 2013 naplní Irsko směrnici Evropského hospodářského společenství z roku 1991 týkající se oddělení národních dopravců od provozovatelů infrastruktury. V rámci toho bude společnost Iarnród Éireann rozdělena na společnost zabývající se provozováním linek a na společnost, která bude spravovat železniční infrastrukturu.
V roce 2023 pak přichází Irsko a Severní Irsko se společným plánem investice minimálně 35 miliard eur do železnice. Investice má za cíl modernizovat ostrovní železniční síť a reagovat na omezení, kterými v současnosti trpí. Mezi tato omezení patří značné mezery v pokrytí sítě, relativně nízká frekvence a rychlost spojů ve srovnání s podobnými železnicemi v Evropské unii, nejnižší úroveň elektrifikace železnice v EU a chybějící napojení železnice na ostrovní letiště. Hlavním cílem má být elektrifikování většiny železniční sítě do roku 2050.
Zdroje:
Downrail
New Civil Engineer