CZ/SK verze

Zakavkazský třesk: Arménie a Turecko bourají zdi, staví Křižovatku míru

Zakavkazský třesk: Arménie a Turecko bourají zdi, staví Křižovatku míru
photo: Flickr – Romel Jacinto/Dogu Express mířící do Karsu (ilustrační foto)
17 / 05 / 2025

Arménie a Turecko obnoví po 31 letech železniční spojení mezi městy Gjumri a Kars. Projekt nazvaný Křižovatka míru přinese nejen lepší spojení mezi Evropou a Blízkým východem, ale i nové obchodní příležitosti v regionu.

Konflikt mezi Arménií a Ázerbajdžánem o převážně Armény obývanou autonomní oblast Náhorní Karabach trvající prakticky od rozpadu Sovětského svazu ukončilo v roce 2023 ozbrojené začlenění separatistické oblasti do Ázerbajdžánu. Konflikt v Zakavkazsku nebyl jen lokální záležitostí, ale promítaly se do něj zájmy všech sousedů a velmocí. 

Jak zobrazuje mapa níže, konflikt měl dalekosáhlé a hluboké důsledky ve fragmentaci přeshraniční dopravní infrastruktury v celém regionu. Jedním z prvních důsledků konfliktu byla blokáda Arménie ze strany Turecka, který podporoval Ázerbajdžán  od roku 1993 zahrnula i jediné železniční spojení mezi oběma zeměmi.

Wikimedia Commons / Maximilian Dörrbecker

Křižovatka míru za 720 milionů

Vysokohorská železnice vybudovaná mezi Osmanskou říší a carským Ruskem v 19. století bude v úseku Gjumri (ARM)-Kars (TR) obnovena. Dohodli se na tom v listopadu 2024 zástupci arménských a tureckých vládních orgánů a projednali zároveň technické aspekty znovuotevření železničního hraničního přechodu Akhuryk-Akyaka. Projekt nazývaný „Crossroads of Peace“ (Křižovatka míru) si jen v obnově infrastruktury vyžádá přibližně jeden rok a bude stát 32,4 milionu dolarů, tedy asi 720 milionů korun. Pro spolufinancování arménské části projektu spoléhá Arménie na pomoc vlády USA.

Spojení obou zemí otevře v širším logistickém kontextu spojení dále na východ do Ázerbajdžánu a do Íránu. Usnadní také bilaterální a tranzitní dopravu v rámci regionu a vytvoří železniční spojení s Evropskou unií přes Turecko. Přínosy nákladní železniční dopravy očekávají východní provincie Turecka, které změní svoji periferní pozici na tranzitní, a zejména Arménie, která s rozpadem Sovětského svazu přišla i o železniční spojení přes Gruzii s Ruskou federací.

Dohoda USA a Íránu urychlí výstavbu tratí

Geopoliticky bude propojení tratí přát i avizovaná nová dohoda o íránském jaderném programu, kterou dojednávají v ústraní diplomaté Trumpovy administrativy. Její výsledek by měl být doprovázen ukončením sankčního režimu a oživením blízkovýchodního, tureckého a možná i evropského a obchodu s Íránem.

O propojení s Tureckem přes Arménii má zájem i Ázerbajdžán, což však bude vyžadovat dohodu s Arménií o tranzitním železničním koridoru. Překážkou je i složitý horský terén, kde nikdy žádná železnice nevedla. Z ázerbajdžánské metropole Baku se už směrem k arménské hranici začalo stavět a dokončeno je přes 60 % délky trati.

Zdroje: PanArmenian.netRailway Supply

Tags