Propojení Ukrajiny s EU: Výstavba normálního rozchodu mezi Ukrajinou a Slovenskem vyvolává obavy o konkurenceschopnost

Modernizace ukrajinské železniční trati na evropský rozchod s sebou přináší také rizika spojená s investicemi na Ukrajině a vyvolává obavy pro Slovensko či další členské státy EU. Projekt, který spojuje Užhorod a Čop, má za cíl zefektivnit nákladní a osobní dopravu, ale vyvstává otázka konkurenceschopnosti. Klíčovou roli hraje překladiště v Čiernej nad Tisou, jehož modernizace by měla podpořit poválečnou obnovu Ukrajiny a zároveň učinit východní hranici EU atraktivnější pro obchod.

Nová železniční trať s evropským rozchodem na trase Užhorod–Čop a jeho plánované prodloužení do Lvova

Výstavba nové železniční trati mezi Ukrajinskými městy Užhorodem a Čopem započala v polovině dubna tohoto roku, jak uvádí railfreight.com. Stavba zahrnuje položení nové železniční tratě s normálním rozchodem používaným v zemích Evropské Unie. Tím tedy budou z Užhorodu do Čopu provozovány dvě paralelní tratě: širokorozchodná trať o rozchodu 1520 mm a evropská trať s rozchodem 1435 mm, jak se píše v tiskové zprávě ukrajinských státních drah Ukrzaliznytsia.

Město Čop je strategicky umístěné na hranici s Maďarskem a Slovenskem, tudíž má umožnit Slovenským a Maďarským vlakům dojíždět přímo do Zakarpatské oblasti, a Ukrajině zase vypravovat vlaky přímo do EU. Předpokládá se plynulejší přeprava jak pro cestující, tak pro nákladní dopravu. Podle webu UIRR, je tato iniciativa, která začala 11. dubna 2023, součástí širšího úsilí o sladění ukrajinské železniční infrastruktury s evropskými standardy.

Dokončení tohoto projektu se předpokládá za 14 měsíců od jeho počátku a po jeho dokončení, které se plánuje na druhou polovinu roku 2025,  bude zahájena elektrifikace úseku Čop—Užhorod, jak píše web Railway Supply.

Dosud se na této trase podařilo dokončit 3,5 kilometru z celkových 8,3 kilometru, které jsou pro dokončení celé trasy nezbytné. Práce tedy zatím pokročily přibližně do třetiny plánovaného rozsahu, a zbývající úsek bude nutné dokončit v následujících etapách výstavby. Celkové náklady projektu činí 1,3 miliardy Ukrajinských hřiven, přičemž 50 % této částky je financováno z Evropského fondu CEF (Nástroj pro propojení Evropy), jak dále uvádí tisková zpráva společnosti Ukrzaliznytsia.

Další krok k propojení Ukrajiny s Evropskou Unií je přestavba tratě z Lvovu do Polska na normální rozchod, která taktéž započala letos. Jak uvádí UIRR ve zprávě z letošního července, po dokončení rozchodu na trati z Čopu do Užhorodu se plánuje její prodloužení právě do Lvova, což by umožnilo propojení Lvova s  koridorem TEN-T a klíčovým koridorem pro nákladní dopravu Rýn-Dunaj. Dalším z plánovaných projektů je stavba elektrifikované tratě s normálním železničním rozchodem o 1435 mm mezi Užhorodem a Maťovskými Vojkovcemi na Slovensku, jak uvedl web UIRR v červenci.

Strategická výzva a konkurenceschopnost: Budoucnost překladiště Čierna nad Tisou v kontextu evropských investic na Ukrajinu

Klíčovým prvkem pro přeshraniční provoz je překladiště Čierna nad Tisou a intermodální terminál v Dobré, kde se ukrajinská trať s rozchodem 1520 mm napojuje na infrastrukturu s normálním rozchodem o 1435 mm. Dalším významným hraničním přechodem je právě Užhorod na Ukrajině a Maťovce na slovenské straně. V září naše redakce informovala o tom, že slovenské ministerstvo dopravy usiluje o čerpání evropských fondů z programu CEF pro rozsáhlou modernizaci a zvýšení kapacit právě pro překladiště v Čiernej nad Tisou. Ve spolupráci s Železnicemi Slovenské republiky se snaží získat granty na projekty podporující přepravu zboží i osob mezi Ukrajinou a Evropskou unií, přičemž již zmíněné překladiště hraje klíčovou roli v tomto plánu.

Naše redakce již dříve varovala před těmito projekty, jelikož můžou představovat strategické riziko pro země Evropské Unie a zároveň by mohlo dojít k narušení konkurenceschopnosti slovenského překladiště v Čiernej nad Tisou. Generální ředitel ZSSK CARGO Jaroslav Daniška již tehdy uvedl, že investice Evropské unie do železniční nákladní dopravy na Ukrajině jsou nezbytné, měly by však vytvářet synergie a neměly by ohrožovat železniční podniky v sousedních zemích. Dalším negativem přestavby na normální rozchod je, že nad překladišti mimo EU nemají členské státy kontrolu a podléhají odlišným pravidlům. V konkurenčním boji by tak  bylo v nevýhodě nejen Slovensko, jak dále píše naše redakce RAILTARGET. Obavy vzbuzuje také nižší cena pracovní síly a provozních nákladů na Ukrajině ve srovnání s dopravci v Evropské unii, což by vedlo k nerovným podmínkám konkurence a mohlo způsobit, že nákladní dopravci v EU nebudou schopni východním cenám konkurovat a ztratí část svých zakázek.

Znepokojení z investic plynoucích na Ukrajinu z Evropských fondů vyjádřil i slovenský spolek Na Železnicu. Podle mluvčí tohoto spolku, Dariny Željazkovové, je klíčová také otázka bezpečnosti – “pokud infrastruktura není na území Unie, nemáme kontrolu nad tím, co se tam bude překládávat,“ upozornila na rizika spojená s dotacemi na Ukrajině.