CZ/SK verze

Sovětské rady na smetiště. Bobina válcovala slovenské rampy

Sovětské rady na smetiště. Bobina válcovala slovenské rampy
photo: ČD Nostalgie/legendární Bobiny v akci
21 / 08 / 2025

Legendární Bobina E499.0 vznikla díky švýcarské spolupráci navzdory zásahům Sovětů. Válela na slovenských horských rampách a několik kousků jezdí dodnes.

Československo se po druhé světové válce znovu pustilo do elektrifikace železnice. Volba padla na stejnosměrné napětí 3000 V, ačkoli logičtější by bylo rozšířit dříve používanou soustavu 1500 V. Hlavní impuls přišel ze Slovenska, jehož členitý terén elektrizaci přímo vyžadoval. Stát proto zadal vývoj elektrických lokomotiv oběma velkým domácím strojírnám (ČKD a Škoda). V roce 1946 byla objednána první série. 

Jenže s nástupem komunistů a příchodem centrálně plánované ekonomiky se do vývoje začal plést stát. ČKD i Škoda byly znárodněny, přestaly si konkurovat a musely spolupracovat pod dohledem nově zřízeného orgánu Československé závody strojírenské a kovodělné. Ten rozhodl, že české firmy nejsou schopné zvládnout projekt samy, a obrátil se na zkušené švýcarské lokomotivky s žádostí o spolupráci. Vzorem pro české lokomotivy se stala moderní švýcarská Ae 4/4 z roku 1944 s výkonem 2945 kW, díky němuž zvládla jet rychlostí 125 km/h a tahat vagóny o váze 400 tun do stoupání až 27 promile. 

Trapasy Komunistické strany: špionáž, znárodnění a neplacení licencí

Jednání se Švýcarskem začínala slibně, ale vše zhatili nastupující komunisté. Ti se pokusili špionáží získat informace z vývoje lokomotiv v továrně společnosti Oerlikon, což bylo Švýcary brzy odhaleno. Poslední kapkou bylo znárodnění závodu švýcarské firmy Brown, Boveri & Cie v Drásově. Původně technická spolupráce se tak rychle proměnila v politický problém. Navázání jednání se nakonec podařilo až s firmami SLMSécheron, které Československu poskytly dokumentaci a dílčí komponenty. Spolupráce ale byla vzájemná – Švýcarům se naopak zamlouvalo naše řešení hlavního vypínače, a v návaznosti na to požádali o licenci na tamní trh. 

I přes pokoutné jednání komunistického režimu se díky zahraniční spolupráci podařilo vytvořit prototyp skříňové lokomotivy Škoda 12 E. Mašina vyjela z plzeňského závodu Škody roce 1953 a získala označení E499.0. Železničáři jí však neřekli jinak než Bobina alias Bo’Bo’, a to kvůli schématu pohonu. Z „nulkové“ Bobiny těžily i obě švýcarské společnosti, které za každou novou lokomotivu získávaly 2,5 % z ceny. 

Pak ale příslušníci komunistické strany udělali další trapas – nechtěli platit licenční poplatky, takže zkrouhli plán výroby z 200 lokomotiv na pouhých 100. Původní představy o exportu lokomotiv do zahraničí se tak rozplynuly; podařilo se dodat jen deset kusů do KLDR. Další dva kusy šly pro sovětské dráhy – ty už ale vycházely z vylepšeného typu 30 E, což nevyžadovalo placení licencí. 

Vývoj Bobin připomínkovali Sověti i Švýcaři

Kvůli sjednocení původně rozdílných požadavků na rychlíkovou a nákladní lokomotivu vznikl univerzální stroj s kompromisním zpřevodováním a maximální rychlostí 120 km/h. Přesto byla nová „Bobina“ dostatečně výkonná: utáhla rychlíky i těžké náklady, včetně souprav na náročných slovenských horských rampách. Do vývoje se kromě švýcarského Sécheronu pokoušeli zapojit i sovětští poradci, kteří zasahovali do konstrukce a prosazovali úpravy rámů a podvozků. Jejich vliv odpovídal době – Československo se už pevně pohybovalo ve sféře sovětského vlivu. 

Zatímco Sécheron doporučoval výkonnější chlazení odporníků, Škoda tyto rady ignorovala, což se později v provozu vymstilo, jelikož se lokomotivy přehřívaly a prokluzovaly. Většina strojů sloužila dlouhá léta na Slovensku, kde zvládaly vše od nákladních vlaků až po mezinárodní expresy. V Čechách ale Bobiny také úřadovaly, včetně slavného expresu Moskva–Milovice pro ruské občany cestující mezi svou domovinou a milovickým vojenským prostorem. 

Bobiny na dnešních tratích i v muzeu

České dráhy i ŽSR vyřadily lokomotivy E499.0 z provozu okolo roku 2000. Poté však několik „nulkových“ Bobin získali soukromí dopravci u nás, na Slovensku i v Polsku. Řada z nich dodnes slouží v nákladní dopravě, často bez zásadních modernizací, což je u 70 let starých strojů obdivuhodné. Dalších šest Bobin odpočívá v muzeích, aby i dalším generacím připomínaly, jak se tenkrát v Plzni popasovali s konstrukcí této legendární lokomotivy.

 
 

Tags