photo: ckait.cz / public domain /Metro na trase C - ilustrativní
Stanice Florenc je doslova město pod městem – s čerpacími stanicemi a válečnými kryty. Vítejte v místech, která měla zůstat skrytá.
Názory a komentáře: Když v roce 2002 hasiči začali čerpat vodu, která při povodni zaplavila pražské metro, byli překvapeni, jak pomalu to celé postupuje. Ukázalo se totiž, že pražské metro zahrnuje daleko více prostor, než by se běžnému cestujícímu mohlo zdát. Stanice Florenc je z hlediska podzemních prostor největší, zaznívá v reportáži. „Pojďme se podívat tam, kam noha běžného smrtelníka normálně nevkročí,“ láká reportér posluchače kanálu Badatele.net.
Psali jsme
Nepohodlná, přesto nezapomenutelná. Gorila nebyla jen lokomotiva – byla symbolem rychlosti, síly a odvahy, která překonávala hranice své doby. S výkonem,…
Pražské metro: Florenc má největší podzemí
Vezměte jedenáctipatrový dům a zakopejte ho pod zem, vznikne vám stanice Florenc, tak podle reportérů zní nejstručnější charakteristika prostor, kam se jdou badatelé podívat. Začínají po jedenácté večer, aby si mohli prohlédnout některé provozy ve funkčním stavu. Hned v úvodu je záběr na eskalátory vyrobené v roce 1984 v Sovětském svazu.
„Jde o typickou kovářskou práci sovětského typu. Spotřeba elektřiny je enormní, výkon rovněž. Pracovníci dopravního podniku mě doslova uhranuli slovy, že když se do tohoto eskalátoru hodí kladivo, vyjede na druhém konci pár špon a eskalátor to nezastaví. Představa rozžmoulaného kladiva mě zaujala natolik, že bych to téměř chtěl vyzkoušet,“ vypráví v úvodu reportér ironicky s tím, že když se svým nápadem svěřil průvodcům, dozvěděl se, že je to spíš metafora, která má zdůraznit, že tenhle stroj skutečně něco vydrží na rozdíl od současných modernějších a úspornějších eskalátorů. „Přemýšlím, jakou latinou mě tu dnes ještě nachytají, ale rozdíl v mohutnosti eskalátorů je skutečně zřetelný,“ říká ironicky.
Elektrické srdce pražského metra Florenc: 71 stanic pod proudem
Následně se jdou podívat do dalšího zázemí stanice. Tím je měnírna a distribuční transformovna. „Pražské metro má celkem 71 elektrických stanic,“ říká Dušan Trkovský, mistr elektrických stanic a pokračuje: „Je jich o 10 víc než samotných stanic metra, protože my kromě stanic metra napájíme i přidružené objekty DEP, podchodů a podobně. Když jsme pod zemí, musíme mít možnost napájet minimálně ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.“
Psali jsme
Masivní, hlučná a spolehlivá. Oranžový kolos T 678.0 měl být chloubou socialistických kolejí, jenže přišla zrada z Moskvy. Výrobu stopla dohoda,…
„Přívodů máme celkem 19, z toho 16 s rozvodem Pražské energetiky,“ uvedl dále mistr. V celé Praze tak prý neexistuje větší odběratel elektřiny než dopravní podnik a podzemní dráha. A tím se také podle nich vysvětluje, proč je po stěnách trati tolik kabelů. Jsou to speciálně přizpůsobené kabely připravené i na požár, zaznívá dále v reportáži.
I při blackoutu nezhasnou: Nouzové osvětlení v metru Florenc
Příznivci katastrofických filmů mohou namítnout, že může nastat celkový blackout. Ani tak se prý stanice neocitnou ve tmě. Nouzové osvětlení stanic je prý na napětí 216 V. „Když jsme v té nejnižší části, tak se jdeme podívat i do jedné z čerpacích stanic. Ty jsou na Florenci hned tři. Čerpá se nejen odpadní voda, ale především voda z průsaků,“ popisuje další průzkumnou cestu reportér.
Psali jsme
Před více než 50 lety se Rusové pustili do neuvěřitelného experimentu – vytvořit vlak, který by jezdil rychlostí až 250 km/h. Příběh sovětského vlaku…
Tři čerpací stanice hlídají Florenc před vodou
Ve videu je patrné, že voda se prosakuje v poměrně velkém množství. Je tak třeba ji neustále odčerpávat. Když stojíte na nástupišti, možná vás ani nenapadne, co všechno se děje je pod vámi. Reportér také sám přiznal, že si všimnul na některých místech zvláštních tunelů odbočujících v pravém úhlu z traťových tunelů. „Ze stanice do nich nikdy není vidět a vždycky mě zajímalo, co tam asi je,“ dodal tajemně a vzápětí přinesl odpovědi.
Větrací šachta, nebo válečný kryt? Metro Florenc má obojí
Nachází se zde část ochranného systému, konkrétně prostory určené k úkrytu obyvatelstva v případě nebezpečí, a také vzduchotechnika. „To, co vidíte právě teď, je větrací šachta v dobách míru a zároveň márnice v případě válečného konfliktu. Na povrch je to tady víc než 40 metrů,“ poznamenává s nehybným pohledem, který evokuje tísnivou atmosféru místa. V reportáži také bylo vidět, jak to vypadá, když ventilátory běží na plné obrátky, vydávají ohromný hluk. Aby se lidé nebáli k metru vůbec přiblížit, existují protihlukové bariéry.
Zdroj: Text vychází z reportáže YouTube kanalu Badatelé.net