.jpg)
photo: Martin Kupka, Karel Havlíček/Martin Kupka a Karel Havlíček
Nekonvenční slovní spojení českých politiků? Ve vyostřené debatě dvou ministrů dopravy, současného ministra dopravy Martina Kupky a exministra Karla Havlíčka, jich zaznělo hned několik.
Česká republika je aktuálně v situaci, kdy je srovnávána se sousedním Polskem. To se během krátké doby vypracovalo z jedné dálnice do uceleného souboru silniční infrastruktury. Česko naproti tomu sice má nezbytnou dálniční páteř v podobě Praha – Brno – Ostrava již poměrně dlouhou dobu, ale síť, která napojí i další regiony, mu chybí a ještě nejméně deset let chybět bude. Znatelný rozdíl je patrný například na severní hranici, kde se střetávají polská rychlostní silnice S3 a pomyslná navazující část D11, která se ale zatím nestaví.
Podle slov ministra dopravy Kupky nelze Česko zcela srovnávat s Polskem, které je například mnohem rovinatější. Připustil však, že srovnání, kdy se za hranicemi otevírá kolem 250 až 300 kilometrů dálnic a rychlostních silnic za rok a v Česku přinejlepším kolem 40 nebo 50 kilometrů, není správně. „100 kilometrů je hodnota, která by nás dovedla v roce 2033 k tomu, že základní síť bude kompletní,“ poznamenal Martin Kupka. Více je podle něj nereálné. „Nereálné z hlediska velikosti ekonomiky, ale i z hlediska přípravy staveb. To, že měníme legislativu, že výrazně urychlujeme celý proces získávání stavebního povolení, je jasné. Ale musí zůstat vyvážení veřejných zájmů v procesu EIA,“ řekl Kupka.
„Dostáváme se pomalu do situace, že pan ministr musí začít brzdit, protože ministerstvo financí mu nedává tolik peněz. Může nastat, že se nebude stavět, ačkoli projekty budou. To se nesmí stát,“ prohlásil exministr dopravy Karel Havlíček. Dle slov Kupky však částka v rozpočtu infrastrukturního fondu poroste. Musí se jednat o 180 miliard. Ve střednědobém výhledu je podle něj částka, která je v současnosti možná „z hlediska standardních nástrojů“. Považuje proto za nezbytné, aby stát našel i jiné způsoby, jak dopravní stavby financovat. Konkrétně se zmínil o kombinaci peněz ze státního rozpočtu, evropských peněz, úvěru od Evropské investiční banky a projektů soukromého a veřejného partnerství (PPP).
„Penzijní fondy mají v současné době 100 až 150 miliard korun volných zdrojů, které by se daly využít k financování přes dlouhodobé dluhopisy se státní garancí,“ uvedl Karel Havlíček. Naopak k PPP projektům byl skeptický. Nejsou dle něj „úplně nejlevnější“ a vláda si kvůli nim momentálně půjčuje od Evropské investiční banky. „Jsme v začarovaném kruhu, kdy vydáváte z rozpočtu méně peněz na dopravní infrastrukturu, doháníte to úvěry EIB. Vějíř, jak se to krásně odfinancuje, je jedno vypelichané péro. A to je úvěr u Evropské investiční banky,“ konstatoval.
Zdroj: ČT, Otázky Václava Moravce