Obluda „Fricek”: Jediná aerodynamická česká proudnice skončila krutě ve šrotu

Jediný československý pokus o aerodynamickou parní lokomotivu vypadal jako stroj z jiné planety. „Fricek”, jak se mu říkalo, měl šetřit uhlí a ohromit moderním designem. Místo slávy ale přišel rychlý konec. Proudnicový experiment zmizel ve šrotu dřív, než stihl ukázat, co v něm doopravdy je.

Československé státní dráhy provozovaly během své historie pouze jedinou aerodynamickou parní lokomotivu. Nutno podotknout, že i přesto, že ve světě podobné lokomotivy úspěchy, náš experiment dopadl spíše neslavně. Tak se na ni pojďme podívat blíže. 

Lokomotiva 386.001: Nejzajímavější a nejopomíjenější  

Lokomotiva ČSD 386.001 je jedním z nejzajímavějších a zároveň nejopomíjenějších kousků historie Československých státních drah (ČSD). Byla navržena pro rychlíkovou dopravu a v roce 1937 se stala jedinou československou lokomotivou, která získala aerodynamickou kapotáž inspirovanou německou rychlíkovou řadou.

Fricek: Vznik a vývoj

Vraťme se zpět do minulosti, Příběh lokomotivy 386.001 začal v polovině 20. let 20. století v plzeňské společnosti Škoda. Pod vedením švýcarského inženýra Oscara Dolcha byla vyvíjena nová řada lokomotiv pro rychlíkovou dopravu s plánovaným označením řada 386.0. Původní návrh však narazil na problém s hmotností, trochu „přibrala na váze“. Šest lokomotiv dodaných v roce 1926 bylo těžších, než se očekávalo, a jejich nápravová hmotnost překročila plánovaných 16 tun (dosáhla 16,5 t). Kvůli tomuto navýšení byly tyto stroje přečíslovány na řadu 387.0 (konkrétně 387.001 až 387.006).

Škoda proto design přepracovala a v roce 1927 vyrobila lokomotivu s podobnými parametry (tovární číslo 386), která již splňovala požadované zatížení nápravy 16 tun. Tomuto jedinému kusu bylo přiděleno označení 386.001.

 

Provozní nasazení. Aerodynamická kapotáž 

Lokomotiva 386.001 byla zpočátku nasazena v rychlíkové dopravě z Prahy Masarykovo nádraží. Od roku 1931 pak sloužila v rychlíkovém provozu z Přerova. Zlom nastal v roce 1937, kdy byla lokomotiva v dílnách v Ostravě (Mährisch Ostrau) experimentálně zefektivněna a dostala svou charakteristickou aerodynamickou kapotáž.

„Stroj byl využit v roce 1938 k experimentu s tehdy ve světě populárním aerodynamickým oplášťováním a tím vznikla naše jediná tzv. proudnicová parní lokomotiva.“ Zamýšlený výsledek – úspora paliva – se však nedostavil, a tak výsledkem byl pouze zajímavý design. Nešlo totiž o trhání rychlostních rekordů, ale nižší spotřebu uhlí, uvedl server iDnes.cz. Před oplášťováním měla přezdívku „Malé Mikádo”, po rekonstrukci v roce 1938 pak „Fricek” . 

Před druhou světovou válkou, v roce 1939, byla lokomotiva přesunuta do Bratislavy, odkud byla využívána na vysoce kvalitních rychlíkových spojích. Během druhé světové války zůstala na území tehdy samostatného Slovenska a byla součástí vozového parku Slovenských železnic (SŽ).

 

Konec jedinečného stroje. Fricek do šrotu 

Po skončení druhé světové války se lokomotiva 386.001 do pravidelného provozu vracela jen zřídka. Tento jedinečný stroj však neměl dlouhého trvání. V roce 1948 byla sešrotována. Tato průkopnická lokomotiva tak zůstala jen krátkou, ale vizuálně výraznou kapitolou v dějinách československé železnice.