„Propojení měst vysokorychlostní železnicí je klíčové," říká Herald Ruijters, Evropská komise

RAILTARGET přináší exkluzivní rozhovor s Heraldem Ruijtersem, zástupcem ředitele Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu Evropské komise. Ten se s námi podělil o zásadní poznatky o strategickém významu vysokorychlostní železniční infrastruktury v Evropě.

Ruijters se zabývá životně důležitým spojením, které vysokorychlostní železnice nabízí mezi velkými evropskými městy. Stranou nestojí ani potenciál revolučně změnit způsob, jak Evropa cestuje a přepravuje zboží.

Nedávná konference o managementu železnic v Praze se mimo jiné věnovala strategickému významu vysokorychlostní železniční infrastruktury. Jak zásadní je podle Vás výstavba vysokorychlostních tratí pro dosažení evropských cílů v oblasti dopravy a životního prostředí?

Propojení evropských měst rychlou, pohodlnou a spolehlivou vysokorychlostní železniční dopravou je klíčovým prvkem pro dosažení ambiciózních cílů strategie udržitelné a inteligentní mobility. Je také očekáváním milionů občanů, kteří hledají udržitelnější způsoby cestování a maximální využití evropské integrace. K dosažení těchto cílů potřebujeme tři věci:

I) vysoce kvalitní infrastrukturu, II) pevná pravidla pro využívání této infrastruktury a III) spolehlivé železniční podniky, které nabízejí služby odpovídající potřebám a preferencím cestujících.

Pokud jde o rozměr infrastruktury, o němž hovoříte ve své otázce, zvýšení počtu vysokorychlostních tratí by mělo zásadní význam pro další rozvoj vysoce výkonné integrované železniční sítě v celé Evropě.

Cílem revidovaného nařízení o TEN-T je usnadnit tento pokrok stanovením konkrétních požadavků, jako jsou:

 - Osobní tratě na hlavní a rozšířené hlavní síti budou muset do roku 2040 umožnit vlakům jezdit rychlostí minimálně 160 km/h za hodinu. Díky tomu bude možné spojit Berlín s Prahou a Vídní za 4 hodiny (místo současných 8 hodin), Kodaň a Berlín za 4 hodiny (místo 7 hodin) a Lisabon s Madridem za 3 hodiny (místo dnešních 11 hodin).

 - Pokračování rozsáhlé elektrifikace udrží železnici v čele udržitelnosti.

 - Lepší napojení železnic na hlavní dopravní uzly také usnadní cestujícím volbu železnice jako dopravního prostředku.

 - Napojení hlavních letišť na dálkovou železnici usnadní cestujícím dosažení cílové destinace vlakem a podpoří ekologičtější a efektivnější multimodální cestování. Městské uzly, které mají železniční spojení, budou muset také lépe integrovat železniční stanice s ostatními druhy dopravy, čímž se železniční služby stanou atraktivnější jako cílová možnost cestování.

Financování projektů vysokorychlostních železnic představuje značnou výzvu. Jaký by byl z Vašeho pohledu ideální finanční model na podporu rozvoje a udržitelnosti vysokorychlostních železničních sítí v Evropě?

Vysokorychlostní železnice samozřejmě vyžaduje značné investice. V současné době je financování z velké části založeno na kombinaci veřejných dotací a příjmů z poplatků za přístup na trať (TAC). Tento rámec doplňují evropské příspěvky, především prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy (CEF) v oblasti dopravy.

Od roku 2014 bylo z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) podpořeno více než 600 železničních projektů s celkovým příspěvkem EU ve výši 26 miliard EUR, což přineslo celkové investice ve výši více než 46 miliard EUR. Rozpočet CEF II na období 2021-2027 byl již vyčerpán z více než 80 %. Ačkoli tedy CEF plní svůj podíl, může investiční potřeby pokrýt pouze částečně.

Jako Komise a EU budeme muset společně s členskými státy zintenzivnit své úsilí a zjistit, jak by mohl být příští víceletý finanční rámec (MMF) koncipován tak, aby mohl poskytnout podporu, která je nezbytná pro masivní investice do železniční sítě a dopravní infrastruktury TEN-T obecně.

Komise bude prosazovat trvalou podporu dopravních projektů s vysokou evropskou přidanou hodnotou v rámci příštího víceletého finančního rámce. Nové nařízení o TEN-T bude použito jako referenční dokument pro přípravu návrhu příštího finančního výhledu na období po roce 2027. Stejně tak bude nařízení TEN-T použito jako reference pro mnoho dalších typů (soukromých) investic.

Dalšími zdroji spolufinancování, které by měly být nadále zkoumány, jsou nástroj pro oživení a odolnost (RRF), Fond soudržnosti (CF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Horizont Evropa (HE) a evropské strukturální a investiční fondy, InvestEU, jakož i systém obchodování s emisemi (ETS). Model financování infrastruktury mohou doplnit další nástroje, jako jsou partnerství soukromého a veřejného sektoru, národní fondy a emise zelených dluhopisů. 

Vysokorychlostní železnice slibuje efektivní spojení mezi velkými městy a výrazné snížení emisí do ovzduší. Může železniční doprava účinně konkurovat letecké dopravě z hlediska rychlosti, pohodlí a dopadu na životní prostředí?

Železnice je skutečně středobodem strategie udržitelné a inteligentní mobility, neboť je druhem dopravy s nejnižšími emisemi skleníkových plynů.

Pouze plně integrovaná a soudržná síť se skutečným rozměrem EU, která umožní poskytovat vysoce výkonné služby přes hranice a na dlouhé vzdálenosti, přiměje cestující a nákladní dopravce, aby se rozhodli pro železnici jako nejudržitelnější a nejčistší druh dopravy. V tomto ohledu je zásadní ambice stanovit minimální konstrukční rychlost 160 km/h pro osobní tratě hlavní a rozšířené hlavní sítě.

Kromě toho musíme lépe propojit naše letiště s železniční sítí, abychom se vyhnuli letům na krátké vzdálenosti a umožnili zákazníkům přímé železniční spojení do jejich destinací.

Zúčastněné strany rovněž upozorňují na problém, že železnice je nákladným druhem dopravy, což ji znevýhodňuje v konkurenci se silniční a leteckou dopravou.

Komise považuje další harmonizaci a dokončení jednotného trhu s železničními zařízeními za hlavní páku ke snížení nákladů a zvýšení kapacity dodavatelského průmyslu pro obsluhu železnic.

Dalším nástrojem, který může snížit provozní náklady a zefektivnit železnice pro potřeby zákazníků, je digitalizace.

Kromě osobní dopravy je výstavba vysokorychlostních tratí často uváděna jako přínos pro kapacitu nákladní dopravy. Jak důležitý je podle Vás rozvoj vysokorychlostních tratí pro zvýšení konkurenceschopnosti a podporu nákladní železniční dopravy v Evropě?

Rozvoj vysokorychlostních železnic v Evropě může jistě hrát důležitou roli při zvyšování konkurenceschopnosti a podpoře nákladní železniční dopravy. Vysokorychlostní železnice není jen o osobní dopravě; je to strategický krok, který posiluje nákladní dopravu, podporuje udržitelnost a přispívá k hospodářské prosperitě Evropy. Nová vysokorychlostní železniční spojení vytvářejí další kapacity i na tradičních tratích.

Vysokorychlostní tratě mohou být více-účelové a mohou sloužit jak pro osobní, tak pro nákladní vlaky. Toto rozšíření kapacity železnic je přínosem pro nákladní dopravu, protože poskytuje další trasy a snižuje dopravní přetížení.

Využíváním vysokorychlostních tratí v době mimo špičku osobní dopravy může nákladní doprava fungovat efektivně, aniž by narušovala osobní dopravu.

Vysokorychlostní železniční sítě spojují velká města a regiony. Integrace služeb nákladní dopravy do těchto sítí zlepšuje propojení a dostupnost a usnadňuje bezproblémový přeshraniční pohyb zboží.