CZ/SK verze

„Rychlovlaky v Česku? Až šedesát let po Francii a Německu,“ zaznělo bez obalu v debatě RAILTARGET

„Rychlovlaky v Česku? Až šedesát let po Francii a Německu,“ zaznělo bez obalu v debatě RAILTARGET
photo: RAILTARGET/debatující v pražské předvolební debatě RAILTARGET 2025
28 / 08 / 2025

V úvodních dotazech pražské předvolební debaty RAILTARGET se politici zaměřili na železniční a silniční dopravu – řešili VRT, dálnice, legislativu i digitalizaci.

V první předvolební debatě magazínu RAILTARGET v roce 2025 se sešli zástupci sedmi politických hnutí s nejsilnějšími volebními preferencemi. Debata tematicky sdružovala Prahu, Liberecký a Středočeský kraj. Moderátor Jan Sechter, předseda dopravní sekce Hospodářské komory ČR, na úvod kandidáty požádal, aby během dvou minut shrnuli aktuální stav dopravy a zásadní problémy, které je třeba v příštím volebním období řešit. Celou debatu si můžete pustit ve videu na konci článku.

Konec spalovacích motorů a cesta k rychlovlakům

Kandidát za ANO Stanislav Berkovec uvedl svůj příspěvek tématem, které se prolínalo celou debatou – potřebou systematičtějšího plánování a přípravy budoucích projektů. Jako zásadní problém silniční dopravy vnímá Berkovec zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035, který je součástí evropského balíčku Fit for 55. Stejný názor vyjádřili také Igor Červený (Motoristé sobě) a Jaroslav Komínek (Stačilo!).

Berkovec, Červený, Komínek v předvolební debatě RAILTARGET

Berkovec se dále zmínil o úpadku v nákladní železniční dopravě. Připomněl cíl EU na navýšení podílu železnice v nákladní dopravě o 50 %. Odkázal tím na projekt TRANS4M-R, který připravila Evropská komise spolu se 71 partnery z oblasti železniční dopravy v rámci iniciativy Společný podnik pro evropské železnice. O krizi železničního carga hovořil také kandidát za Piráty Václav Vislous. Podle něj mohou situaci částečně vyřešit chystané vysokorychlostní tratě (VRT).

VRT jako příležitost pro zahraniční spolupráci

VRT podporují i Jiří Slavík (SPOLU) a Milan Urban (SPD). Slavík konkrétně zmínil chystaný úsek Přerov – Ostrava, první PPP projekt na železnici. Podle Urbana jsme v oblasti VRT zásadně pozadu oproti zemím západní Evropy: „První TGV vyjel ve Francii roce 1981, ICE v Německu v roce 1985. U nás tedy budeme mít první rychlovlaky i 60 let poté, co jezdily v západní Evropě,“ zdůraznil.  

Podle Vislouse přispějí VRT také k vyššímu komfortu v osobní železniční dopravě i lepšímu propojení České republiky se sousedními zeměmi. „Piráti vnímají Česko jako dopravní srdce Evropy. Potřebujeme proto kvalitní napojení na naše sousedy, a to nejen v rámci dálniční dopravy, ale i v železniční, a především nákladní železniční dopravě,“ řekl. 

Právě inspirace ze zahraničí byla dalším silným tématem úvodních komentářů, zejména pro Milana Schweigstilla (STAN): „Je třeba si brát příklad z okolních států, konkrétně myslím Polsko, které se v oblasti rozvoje infrastruktury nesmírně rozjelo a dalece nás dohnalo, možná i předehnalo. Je třeba hledat vzory v zahraničí a zkusit je akceptovat i u nás,“ uvedl kandidát za Starosty a nezávislé.

Schweigstill a Slavík v předvolební debatě RAILTARGET

Silniční infrastruktura nesmí zahálet

Silniční doprava byla dalším výrazným tématem. Igor Červený z hnutí Motoristé sobě zdůraznil nutnost dokončení dálnice z Brna do Vídně, s jejíž stavbou se nepokračuje od otevření úseku Brno–Pohořelice v roce 1996. Jaroslav Komínek, kandidát za hnutí Stačilo, zmínil jako prioritu také dokončení vnějšího Pražského okruhu (D0) dálnice D35 nebo dálniční sítě do Rakouska a Polska

Podle Slavíka je zásadní prioritou dokončení dálniční sítě do roku 2033: „Tato vláda plánuje, že do roku 2029 by se mělo postavit 240 km dálnic,“ řekl Slavík. S těmito předpoklady nesouhlasil Urban, který si dokončení dálniční sítě do roku 2033 nedokáže představit. „Od primátora Svobody jsem slyšel, že dostavíme Pražský okruh v rámci tohoto volebního období, které končí příští rok,“ poznamenal ironicky. 

Dopravní cíle: Lepší koncepce, úprava legislativy a digitalizace

I přes drobné spory se debatující shodli na důležitosti jednotné dopravní koncepce a podpory rozvoje infrastruktury ze strany státu. Zásadní je podle Červeného, Schweigstilla a Urbana také úprava legislativy. „V zákonech jsou některé přežitky ještě z období první republiky, možná ještě c. k. Rakouska, které způsobují zdržení procesů,“ upozornil Schweigstill. Budoucnost dopravy spatřují debatující také v digitalizaci – Slavík zmiňoval systém digitální dálnice, Vislous pro změnu zdůraznil potřebu větší digitalizace v železniční nákladní dopravě pro snadnější objednávání slotů. 

Tags