photo: Redakce RAILTARGET/Mateusz Gniazdowski
Redakce RAILTARGET přináší exkluzivní rozhovor s Mateuszem Gniazdowskim, polským velvyslancem v Praze. Tématem tohoto interview byla nejenom tradiční konference Den polské logistiky, kterou velvyslanectví tradičně pořádá, ale i rozdíly ve výstavbě klíčových infrastrukturních projektů mezi Polskem a Českou republikou
Pane velvyslanče, setkáváme se na konferenci, která nese název “Den polské logistiky”. Ráda bych se zeptala, jak hodnotíte průběh této konference i z hlediska hostů, kteří přišli a jak hodnotíte hlavní přínosy této konference?
Já jsem velmi rád, že už je u nás na velvyslanectví další ročník dne polské logistiky. V tomto roce máme výjimečnou příležitost, protože se máme čím pochlubit, co se týká dopravní přístupnosti Polska a polských přístavů. Navazujeme na to na tradiční Dny polského moře, ale díváme se na logistiku, dopravu a spedici širší. V tomto směru jsme rádi, že nás navštívil pan ministr Kupka. Je to pro nás velká čest a máme velkou radost z toho, co pan ministr zmiňoval, ze všech prognóz a výhledů, které se týkají zlepšení spojení Polska a Česka. Zároveň jsme dnes připravili velký panel, který se týká toho, co v Česku občas bývá označováno jako zázrak polské infrastruktury. Máme tu také zástupce firem, které se podílejí na tomto zázraku, jako například BUDIMEX, který má ambice se zúčastnit důležitých investic na českém trhu. Takže i zkušenosti našich firem jsou, myslím, velmi zajímavé pro český sektor a mohou být také přínosem v oblasti přeshraničního propojení. Máme zde i zástupce regionů. To bylo jedním z mých předsevzetí, abychom v takto velkém tématu, jako je propojení Česka a Polska, propojování velkými koridory železničními, propojení výstavbou rychlostních železnic, nezapomněli na propojení i v regionech. Tudíž zde máme i ten komponent přeshraniční, který mě velmi těší.
Vy jste zmínil polský zázrak, který je současně velmi skloňovaný v českých médiích i politických debatách, kde je Polsko označováno za vzor pro Českou republiku. Čím to je, že se v Polsku daří budovat tyto infrastrukturní projekty efektivně, rychle, a přitom, v porovnání s Českou republikou, i levně?
Já mám pocit, že je to velmi komplexní téma. Je potřeba vycházet z přesvědčení, které u nás bylo od začátku, že dopravní infrastruktura, koheze krajiny, vše, co se týká právě zlepšování infrastruktury a dopravní přístupnosti, je jedním ze základních faktorů hospodářského růstu. Základem úspěchu Polska bylo přesvědčení, že rozvoj země závisí na stavu její infrastruktury a u nás ta souhra celé politické scény, že je to důležité pro nás, byla klíčová k pochopení toho, jakým způsobem máme propojit naše národní fondy s těmi evropskými a investovat do infrastruktury. Nebát se toho, že infrastruktura je i nadále velmi důležitým faktorem hospodářského růstu. Já vidím, že na české straně toto přesvědčení je. Sledujeme také vývoj práce v parlamentu, vše, co se týká i zákona o urychlení výstavby infrastruktury, takže v tomto směru vidíme inspiraci Polskem. V naší země proběhlo období vytváření právního rámce, který umožňuje bezproblémovou realizaci projektů – od transparentního výběrového řízení přes proces získávání environmentálních povolení až po samotnou výstavbu. Klíčová je v této souvislosti otevřenost a účinná koordinace ze strany úředníků na mnoha úrovních, kteří v projektech vidí zájem širší místní komunity, ale také strategický zájem státu.
Druhá věc je též přesvědčení, a to že podniky, které fungují v tomto sektoru a mají zkušenosti, mohou být i dál přínosem pro další stavby. Náš budovatelský, výstavní sektor taktéž svým způsobem nabízí řešení, aby ty stavby byly realizované rychle, jak jste zmiňovala, poměrně levným způsobem. Zároveň však takovým způsobem, který je nejvýhodnější, co se týká omezování dopadů na životní prostředí, dopadů stavby na společnost, na místní obyvatele. Pro ně totiž ta výstavba vždy bývá nějakým způsobem problematická v období, kdy se staví, snažíme se tedy, aby bylo těch problémů co nejméně. V Polsku jsme se tedy naučili realizovat stavby dosti přátelským způsobem ve vztahu jak k životnímu prostředí, tak k místním obyvatelům a řidičům. To je také důležité, aby řidič, který čeká na dostavení nějakého úseku na dopravní tepně či úseku modernizované tratě, mohl v čase výstavby infrastrukturu pohodlně používat. Toto se naši cestáři naučili poměrně dobře realizovat. Myslím si, že v tomto směru také můžeme být jakousi inspirací.
V rámci konference se samozřejmě prezentují různé společnosti, ať už z řad polských přístavů, které tady mají opravdu velmi silné zastoupení, anebo z hlediska společností dopravní infrastruktury. Chtěla bych se zeptat, jestli si myslíte, že tyto společnosti mají uplatnění na českém trhu a jestli je tady místo pro spolupráci?
My se snažíme k té polské nabídce pro český, dopravně logistický, sektor přistupovat holisticky. Celé je to jeden řetězec, který končí přístavy, jež svoji nabídku rozšiřují a velmi ambiciózně expandují. Největší světové lodě plavou do polských přístavů, zvyšuje se jejich přístupnost. Ale důležitá je také jejich dostupnost z vnitrozemí. Tam se zlepšuje to, o čem mluvili, tedy železniční propojení, roste rychlost i nákladní doprava na polských železnicích. O silniční infrastruktuře se také hodně mluví, o nárůstu dálnic a rychlostních cest v Polsku. Důležitým aspektem však také je, že propojujeme i železnice. Polsko je také důležitou bránou pro železniční propojení s Dálným východem, tudíž svým způsobem mohou být naše společnosti, ať už ty, které staví infrastrukturu či ty, které obsluhují logistiku, velmi důležitými partnery pro český trh.