photo: RAILTARGET/z konference Den polské logistiky 2025
Polské velvyslanectví v Praze hostilo Den polské logistiky, který ukázal, jak se přístavy, doprava i vzdělávání mění po dvaceti letech země v EU.
Tradiční Den polské logistiky v budově Polského velvyslanectví v Praze propojil akademickou sféru s průmyslem. Akce, kterou moderovali zástupci a zástupkyně vědeckých institucí, nabídla tři tematické panely věnované námořním přístavům, logistickým řetězcům a vzdělávání v dopravě.
Logistika jako most mezi státy
Konferenci otevřela Barbara Tuge-Erecińska, vedoucí úřadu (chargé d’affaires a.i.) polského velvyslanectví v Praze. Vyzdvihla především rostoucí význam polských přístavů pro český export a import, stejně jako nové projekty v dopravní infrastruktuře. Jedním z nich je nové železniční spojení Praha – Gdyně (Baltic Express), které by se podle plánů mělo do roku 2026 prodloužit až do přímořské Ustky.
Poté vystoupil Václav Bernard, náměstek ministra dopravy ČR, který ocenil roli Polska jako přirozené brány Česka k moři. „Polské přístavy mohou hrát zásadní roli pro českou ekonomiku. Představují přirozený přístup k mořím, a tím k novým trhům,“ uvedl Bernard. Zároveň ocenil důraz obou zemí na multimodalitu a ekologické způsoby dopravy.
Prostřednictvím videopozdravu se konference zúčastnil také Arkadiusz Marchewka, náměstek ministra infrastruktury Polské republiky. Připomněl, že se za posledních 20 let objem přeloženého zboží v polských přístavech ztrojnásobil a že polská infrastruktura se stále více orientuje na tzv. dvojí užití (Dual Use) – tedy využití jak pro civilní, tak vojenské účely.
Psali jsme
RAILTARGET přináší exkluzivní rozhovor s předsedou představenstva a generálním ředitelem PKP Intercity Januszem Malinowskim. Na veletrhu…
Dvacet let polských přístavů v EU: Růst, modernizace a nové trhy
Následovala prezentace profesora Macieje Matczaka z Námořní univerzity v Gdyni, který shrnul vývoj polských přístavů během dvaceti let členství země v Evropské unii. Zatímco v roce 2004 činil objem přeloženého zboží okolo 160 milionů tun, v roce 2024 to už bylo 280 milionů tun. Zásadní roli sehrál zejména terminál v Gdaňsku, jehož expanze významně zvýšila kapacitu polské námořní infrastruktury.
Zvyšující se objemy se odrazily také v česko-polském obchodu – vzájemný obrat se mezi lety 2004 a 2021 zvýšil z 80 na 130 milionů tun. Celková překládací kapacita polských přístavů se přitom zdvojnásobila na 190 milionů tun. Profesor Matczak zároveň připomněl, že kromě investic do přístavních terminálů sehrály klíčovou roli také železniční vlečky a intermodální propojení – právě to umožnilo lepší propojení mezi zeměmi střední Evropy.
Polské přístavy – rostoucí kapacity a nové výzvy
První panel s názvem „Přes Baltské moře na globální trhy“ se věnoval roli polských přístavů Gdaňsk, Gdyně a Szczecin-Świnoujście v evropském dopravním systému. Jan Sechter, vedoucí Dopravní sekce Hospodářské komory ČR, připomněl, že vnímání polských přístavů se za poslední roky výrazně zlepšilo. „Polské přístavy odvedly skvělou práci v oblasti přepravní kapacity, ale důležité je myslet na celý logistický řetězec – v poslední době zejména otázka last mile,“ zdůraznil.
Aneta Szreder-Piernicka, zástupkyně přístavu Szczecin-Świnoujście, a Ewelina Ziajka z přístavu Gdyně upozornily na nutnost další modernizace železniční infrastruktury a zlepšení propojení s vnitrozemím. „Naší výhodou jsou univerzalita a flexibilita, která nám umožňují přepínat mezi různými formami nákladů – můžeme reagovat na měnící se geopolitickou situaci, například omezit spolupráci s Ruskem, aniž bychom zaznamenali zásadní propady,“ uvedla Ziajka.
Piotr Bura ze Správy přístavu Gdaňsk pak připomněl důležitost infrastruktury dvojího užití a vyzval české podniky, aby více využívaly možnosti, které gdaňský přístav nabízí: „Infrastruktura dvojího užití je důležitá zejména s ohledem na dobu, ve které žijeme,“ uvedl Bura.
Logistické spojení s Českem: Rychleji, blíže, levněji
Druhý panel se zaměřil na konkrétní dopravní napojení českého trhu na baltské přístavy. Podle Adély Kurečkové z terminálu DCT Gdaňsk se objem kontejnerových přeprav za posledních pět let vícenásobně zvýšil – z 400 TEU měsíčně na současných 5000.
Zástupci PKP Cargo, Budimexu i českého ministerstva dopravy diskutovali o nutnosti posílit železniční kapacity a odstranit úzká hrdla na hranicích. Kamil Holenda z PKP Cargo International uvedl, že průměrný tranzitní čas mezi přístavem a Českem je nyní kolem 16–17 hodin, což je podle něj konkurenceschopné i vůči silniční dopravě.
Důležitým tématem byla rovněž digitalizace. „V Polsku stále čelíme mezerám v komunikaci s celní správou – e-mailová komunikace prostě už není známkou modernity,“ poznamenal Wojciech Szymulewicz z Gdyně. Na digitalizační výzvy navázala Pavlína Tomková z českého Ministerstva dopravy připomenutím, že od roku 2029 vstoupí v platnost povinnost využívat evropský systém eFTI pro elektronické dopravní doklady.
Logistika a doprava v akademické sféře
Závěrečný panel otevřel prostor pro debatu o vzdělávání a výzkumu v oblasti logistiky. Zástupci českých i polských univerzit se shodli, že trh práce trpí nedostatkem odborníků, a to napříč úrovněmi – od operátorů po manažery.
„Na Dopravní fakultě ČVUT nám na bakalářské studium nastupuje kolem třiceti studentů, ale na magisterské pokračuje sotva polovina,“ uvedl doc. Vít Janoš z ČVUT. Podobné zkušenosti sdílel i prof. Maciej Matczak z Námořní univerzity v Gdyni, který upozornil, že mnoho studentů odchází ze studia předčasně kvůli atraktivním pracovním nabídkám. Společnosti jsou totiž po mladých talentech hladové.
Agnieszka Michnal, psycholožka z Vysoké školy námořní v Gdyni, přinesla do diskuse lidský rozměr logistiky: „Doprava je stresující prostředí. Je důležité učit se nejen technice, ale i schopnosti relaxovat, řídit lidi a chápat kulturní kontext,“ řekla.
Panel uzavřel prof. Václav Cempírek z Vysoké školy logistiky s připomínkou, že propojení akademického a průmyslového sektoru musí zůstat základem rozvoje: „Současný dopravní systém je jako LEGO – skládá se z mnoha menších částí, které musejí přesně zapadat.“
Směry česko-polské logistiky
Den polské logistiky tak nabídl nejen data o rekordních překládacích kapacitách polských přístavů, ale i realistický pohled na překážky, které je třeba překonat – od přeshraniční infrastruktury až po lidské zdroje. Všichni řečníci se shodli na jednom: Budoucnost česko-polské logistiky spočívá v otevřené spolupráci, digitalizaci a vzdělávání nové generace odborníků.