Z Hanoje do Ho Či Minova Města za 5 hodin místo 30. Rychlovlak změní Vietnam

Vietnam se chystá na rychlostní skok. Nová vysokorychlostní trať spojí dvě největší města – Hanoj a Ho Či Minovo Město – během pouhých 5 hodin místo současných 30. Vlak až 350 km/h slibuje změny v dopravě, turismu i obchodu.

V oblasti segmentu dopravy ve Vietnamu dochází k velkým změnám, které se dotknou celého regionu. Řeč je o Vietnamu, kde se chystá velmi ambiciózní projekt, který propojí dvě vzdálené metropole. Výstaba by se měla zahájit roku 2027. 

Železnice bude spojovat jedny z nejvýznamnějších měst Vietnamu, a to Hanoj, nacházející se na severu země a Ho Či Minovo Město, které najdeme na jihu. Tento krok lze považovat za klíčový v oblasti  dopravní infrastruktury a modernizace mezi těmito významnými metropolemi. Což je zcela klíčové,  pro probíhající obchody. Ty jsou nyní právě kvůli vzdálenosti, která čítá více než 1 500 kilometrů, značně omezené. 

Nová konkurence ve vývoji vysokorychlostních tratí míří na trh

Ambiciózní projekt přinese rozvoj turistiky i obchodu a doprava mezi dvěma regiony výrazně a mnohonásobně zrychlí. Nyní cesta trvá zhruba 30 hodin. Nová vysokorychlostní trať by čas cesty zkrátila o neuvěřitelných 25 hodin. Rychlost by měla být dle plánu až 350 km/h. Samořejmě se tak stane konkurencí pro vnitrostátní lety. Na trati bude 23 zastávek a procházet bude skrze 20 provincií. Pro dopravu nákladní pak se bude jednat o 5 zastávek. Práce budou trvat 8 let. Jinými slovy, obyvatelé Vietnamu a turisté se tak mohou na vysokorychlostní trať těšit už v roce 2035. Stihne se dodržet termín? 

 

První česká výhybka pro vysokorychlostní tratě!

Dnes jsem měl tu čest zúčastnit se prezentace unikátní výhybky, která najde uplatnění na budoucí české VRT železnici. Produkt z dílny DT – Výhybkárna a strojírna vlakům umožní v přímém směru rychlost 350 km/h, při přejíždění na… pic.twitter.com/VjkQ3DPdy1

— Jiří Svoboda (@jirisvoboda_cz) September 10, 2024

 

 

Kde se na novou vysokorychlostní trať najdou peníze?

To je zapeklitá otázka. Odhadované náklady na výstavbu nové tratě se aktuálně pohybují kolem 63 milionů eur. Jde o přibližně 1,6 miliardy českých korun. Je tedy nepochybné, že jde o významnou investici do rozvoje železniční infrastruktury. Přesný způsob financování ale zatím není známý. "Peníze na projekt budou podle vlády z velké části pocházet ze státních fondů či z vietnamských půjček. Zahraniční pomoc by však mohla být také zvážena, pokud by půjčky byly nabízeny za výhodných podmínek a nízkých úrokových sazeb," uvádí ekonomický deník. Vzhledem k významu projektu je stát otevřen i pomoci ze zahraničí. Státní média také informovala, že projekt je reakcí na rostoucí dopravní potřeby. Odkazují k několika studiím, které zdůrazňují potřebu rychlejších možností na severojižním koridoru. 

Východní Asie gigantem vysokorychlostních tratí

Asie je stavbou vysokorychlostních tratí proslavená. Nutno podotknout, že zeměmi vládne pochopitelná rivalita. Japonsko se roku 1964 zapsalo do historie s úplně první vysokorychlostní železnicí na světě (rozchod 1435 mm). Nyní Japonsko disponuje celkem osmi tratěmi a nesou název Shinkansen. Nejvyšší dosahovaná rychlost v provozu je 320 km/h. Mezi nejznámější země východní Asie investující do vysokorychlostních tratí je Čína. V aktuálně době patří mezi giganty v oboru, a to se jedná o poměrného nováčka. První trať byla otevřena roku 2002 a od té doby staví stále nové a nové.

Průměrná rychlost na trati je 313 km/h. Jelikož je Čína technologickou velmocí, už dokázala, bez pomoci zahraničních firem, sestavit dva typy vysokorychlostního vlaku. Jedná se o CRH 380A a CRH 6. Čína je ale taky nechvalně známá pro časté nehody na trati. Podle odborníku má země nízké bezpečnostní standardy a výstavba tratí je z tohoto důvodu až moc rychlá. Ani Jižní Korea za svými sousedy nezaostává a je známá pro její Korean Train Express, známý jako KTX. Železniční společnost KORTAIL má aktuálně v depu dva typy vysokorychlostních vlaků - KTX a KTX-Sancheon. Korea přišla na trh s novým vlakem až roku 2004. O šest let později byla navržena a představena veřejnosti novější verze. V maximální rychlosti není žádný rozdíl, maximálně dosahují 305 km/h.

Zdroje: sita.sk, denikn.cz, ekonomickydenik.cz, vysokorychlostni-zeleznice.cz