photo: Podnikatel.cz / public domain/Radim Jančura
Šéf RegioJetu Radim Jančura si servítky si nebere. V rozhovoru mluvil o marnosti výhybek za 18 miliard, přebujelé byrokracii i o tom, proč stát připomíná firmu bez vedení. A přiznal i něco navíc – jak ho nakopla krize a co by dnes dělal jinak.
Do studia magazínu Silnice Železnice zavítal Radim Jančura, zakladatel a majitel společnosti RegioJet. V otevřeném rozhovoru mluvil o své současné motivaci, stavu české železnice i o tom, proč by nikdy nepřijal nabídku stát se ministrem dopravy.
Ministr dopravy? Ani náhodou, říká šéf RegioJetu
„Ne, do toho bych nešel. Ministr maká dvanáct hodin denně, a navíc mu úředníci házejí klacky pod nohy. Ten rezort ve skutečnosti řídí oni,“ říká Jančura bez okolků. Stát by se podle něj měl chovat jako dobře vedená firma: efektivně nakupovat, nebát se zeštíhlovat a kontrolovat výkon zaměstnanců. „To se u nás neděje,“ dodává podnikatel, který se po období covidového útlumu vrátil do vedení RegioJetu s cílem jasným – stát se jedničkou v dopravě.
Psali jsme
Šéf RegioJetu Radim Jančura letos překvapil – po letech vlakových spojů nasadil do oblíbených chorvatských letovisek své vyhlášené žluté autobusy.…
Zazněla i témata týkající se jeho osobních preferencí ve výběru dopravy. „Jezdím našimi vlaky na černo, alespoň kontroluji kvalitu a pozoruji, jak to tam kmitá. Když mě ujede, rád jedu konkurencí a počítám cestující,” tvrdí s úsměvem. Když se ho moderátor zeptal, co považuje za nejdůležitější okamžik ve své kariéře, odpověděl: „Asi to bude náš vstup před dvaceti lety na linku Liberec – Praha, kde nás nechtěli pustit na nádraží a díky tomu si nás média všimla. Díky tomu jsme začali být těmi malými, kteří bojují proti těm velkým. Takže taková srážka s blbcem. Díky tomu jsme se stali mediálně známými, do té doby po nás neštěkl ani pes.”
Jančura: Nespravedlivé soutěže na kolejích
Na železnici podle něj panuje pokřivené konkurenční prostředí. „Zatímco v silniční dopravě jdou firmy do výběrových řízení samostatně a výsledné ceny jsou často nižší než odhady, na železnici se konkurenti spojují – často i s těmi, kdo spravují infrastrukturu. A ceny? Vysoko nad projektem,“ kritizuje.
Ostrá slova míří i na plánování investic. Jako příklad uvádí Českou Třebovou: „Dáváme 18 miliard do výhybky v České Třebové, která bude za pár let úplně zbytečná, protože rychlá doprava ji obejde. Vysokorychlostní tratě mají smysl, ale musí se stavět efektivně.“ Za 18 miliard vzniká výhybka, kterou brzy nikdo nebude potřebovat. Srovnává i konkrétní čísla: kilometr nové trati mezi Brnem a Přerovem podle něj vychází dvakrát dráž než nová VRT ve Španělsku.
Psali jsme
Pancéřovaný kolos BP-43 byl vlajkovou lodí sovětských obrněných vlaků během druhé světové války. Tento ocelový obr spojoval mohutnou palebnou sílu s rychlostí…
Radim Jančura: Chci férové soutěže
Častá výtka, že by měl být kvůli čerpání dotací ke státu shovívavý, ho nezajímá. „Naopak. Moje povinnost je hájit veřejný zájem. Chci férové soutěže a jasná pravidla pro všechny. Ne výhody pro sebe,“ říká a dodává, že některé kraje rozdělují dopravní zakázky bez výběrových řízení a za neveřejné ceny. „Dotace musí být stoprocentně průhledné. A když nejsou, je třeba to říct nahlas.“
Další bolestí jsou podle něj modernizace tratí. Elektrifikujeme už elektrifikované trasy, místo abychom přivedli dráty tam, kde zatím nejsou. To není žádný Green Deal, ale plýtvání, myslí si. Jako problém vnímá i zanedbanou péči o mosty: „Stát by měl převzít všechny větší mosty, které dnes patří obcím. Ty na opravy prostě nemají.“
Psali jsme
„Kdo slaboduchý vymyslel tyhle vozy?“ ptají se cestující, když drncají v přehřátých vozech 810. Přitom řešení existovalo – Chrochtadlo. Jenže…
Otevřeně promluvil i o osobní stránce. „Po covidu jsem zlenivěl. Chyběla motivace. Ale teď ji mám – chci být nejlepší. Pomáhá mi i testosteron v bylinkách, doporučuji všem padesátníkům.“ Kdyby začínal znovu a nešel do dopravy? „Stavebnictví je zlatý důl. A jestli se tu někdy zvedne revoluce, nebude kvůli energii, ale kvůli bydlení,“ uzavírá Radim Jančura.