Lukášova cesta začala už v dětství, kdy dostal od otce modelové vláčky. „První náznaky přišly někdy v pěti letech. Na základní škole se mi strojvedoucí sen jasně formoval,“ vzpomíná. Po výběru Střední průmyslové školy dopravní a díky stipendijnímu programu ČD, který mu zaručil práci po škole, se mu splnil jeho sen. "Mojí výhodou navíc bylo, že jsem o ničem nepochyboval, vždycky jsem tu práci chtěl dělat,“ uvedl.
Po úspěšném absolvování kurzů a zácviků přišla kýžená chvíle – první směna. „Měl jsem velký respekt a moc jsem toho nenaspal. Ráno jsem si pak vzal u strojmistra klíče od lokomotivy, šel opravdu sám k mašině a říkal si: ‚No oni mi to opravdu půjčili!‘, říká. Jeho první jízda na „Pacifiku“ z Prahy do Čerčan byla nezapomenutelným zážitkem, kde si mohl užít krásné výhledy a atmosféru. „Dobré směny, krásné výhledy, východy, západy slunce… Někde jsou i delší pauzy, kdy se stihne jídlo, nikam jsem se nehnal, nic mi tam nechybělo,“ oceňuje zpětně.
Psali jsme
Objevte svět železničních modelů s Michalem Bednářem, známým jako Trainmaniak. V rozhovoru vzpomíná na nostalgické časy a popisuje…
Strojvedoucí Českých drah cítil potřebu změny
Po několika letech na stejné trati pocítil potřebu změny a přešel do depa v Libni. „Získal jsem nové tratě, které mě baví a jsou pro mě výzvou. Na Pacifik se ale vždy rád vrátím, je to moje domácí trať,“ říká s nostalgií. „Kolegové Libeň chválili, já jsem Brejlovce i Katry (řadu 854) měl už z dřívějška, a tak jsem na podzim šel. Dříve bych to nikdy neřekl, ale Pacifik, lokálku, kterou jsem měl vždycky tak rád, přebila Boleslav. Člověk se tam sveze, jede to tam, je to změna. Oproti padesátce, šedesátce na lokálce už přece jen jedeme ke stovce, je to něco jiného a užívám si to.“
Psali jsme
Snímek z budějovického nádraží vyvolal na Facebooku lavinu komentářů. Mladík se pochlubil, že vyráží vlakem „brzy ráno“, ale ostatní uživatelé…
Elektrická trakce, Cyklohráček - nové dobrodružství
Navíc ho následně čekala nová etapa – elektrická trakce, která slibuje další zajímavé zážitky. Lukáš se také zapojil do provozu Cyklohráčku, což je pro něj příjemné zpestření. „Náročnější trasy vyžadují větší pozornost, ale reakce dětí za to stojí,“ dodává a vzpomíná: „Někdy v roce 2021 jsem hledal nějaké zpestření, kam bych se mohl podívat mimo klasické tratě, které jsem jezdil. A Cyklohráček se mi vždycky moc líbil. Ptal jsem se, zdali je možno, a zrovna mi to vyšlo do doby, kdy se strojvůdci pro něj hledali,“ pochvaluje si. Práce strojvedoucího mu přináší radost a nové zážitky, které si užívá i během volných dní. "I na dovolenou jezdíme vlakem, určitě mnohem radši než autobusem, dost si to užívám. Zejména to, že se jako cestující nemusím o nic starat. Ve vlaku jsem doma. Samozřejmě jsou dny, kdy vlak nemusím vidět ani slyšet, protože mi to v práci bohatě stačilo, ale po pár dnech už se zase těším zpátky na směnu," dodal.
I po sedmi letech na kolejích se Lukáš cítí jako doma. „Práce je koníček, do kanceláře bych nedokázal chodit. Každý den je jiný, a to mě baví,“ uzavírá. Jeho příběh ukazuje, jak lze s odhodláním a vášní přetavit sen v realitu, která stále nabízí nové možnosti a dobrodružství.
Zdroj: Železničář