„Mává na rozloučenou? Ne. Měl chycený rukáv!" Hlučný, drzý ale legendární Žabotlam

Elektrická jednotka řady 451, přezdívaná Žabotlam nebo CityFrog, byla ikonou. Její nezaměnitelný vzhled, charakteristický zvuk a některé nezvyklé situace si pamatují generace cestujících.

V našem seriálu o historických legendárních lokomotivách se nyní podíváme na jednu obzvláště zajímavou. Je jí elektrická jednotka řady 451, přezdívaná „Žabotlam“ nebo také „CityFrog“, která vznikla v 60. letech minulého století. Sériovou výrobu zajišťovala Vagónka Tatra Studénka.

Tato jednotka byla určena pro příměstskou dopravu v oblasti Prahy a jejího okolí. Její charakteristický vzhled s výraznou přední maskou, která připomíná žabí tlamu, jí vynesl přezdívky jako „Žabotlam“ nebo „CityFrog“. Kromě toho se jí ale říkalo také „Pantograf“, „Panťák“ nebo „Emilka“.

Žabotlam, CityFrog, Panťák: Předek připomínal žabí tlamu 

Z těchto tvarově velmi výrazných a specifických vozidel se staly doslova legendy. Ačkoli byly na svou dobu moderní, někteří cestující si stěžovali na nepohodlí. „Nízké opěry sedaček neskýtaly nijak velké pohodlí, a to se jezdilo na delší vzdálenosti. Samotná jízda byla specifická větším množstvím hluku, který se mezi podvozky koncentroval v nízkopodlažní části, pro niž jsou dnes staré 'pantografy' vynášeny pomalu do nebes,“ popisuje autor na webu Railtrains.sk a dodává, že pevná a bezpečná konstrukce to bohužel nebyla, jak se ukázalo při nehodách.

Na druhou stranu, jednotka předběhla svou dobu nízkopodlažním uspořádáním. Dalšími revolučními prvky byly široké dveře, omyvatelné potahy sedadel a účinné vytápění. „Nízký vstup, absence nástupních schodů, centrální otevírání a zavírání dveří, to značilo pohodlí i rychlost odbavení,“ dodává autor na webu. 

Rukáv kabátu chycený ve dveřích 

Zkušenosti s centrálním otevíráním dveří měl i bývalý strojvedoucí Pavel Bukvaj, který se o jednotce rozpovídal v dokumentu České televize s názvem RETRO. Dnes už na to prý bývají strojvedoucí sami, ale dříve měli pomocníka. Ten podle něj občas nechtěně ublížil cestujícímu. „Měli jsme kontrolku na otevřené dveře. Někdy tam zůstal cestující za rukáv kabátu. Pomocník si myslel, že utíká s vlakem a mává na rozloučenou. On se ale neloučil, jen byl chycený za rukáv,“ popsal Bukvaj dnes už s úsměvem.

V tomtéž dokumentu nazvali jednotku „trvalkou na dráze“, byla považována za moderní konstrukční řešení. I po letech dokázala být vlivným činitelem v osobní dopravě. Pavel Bukvaj nicméně zmiňuje i nevýhody: „Byl dlouhý, když byla nějaká závada, tak jsme se proběhli,“ popisuje nadlehčeně s úsměvem.

 

Nic netrvá věčně a i tento obrázek bude postupně minulostí. Letošní rok je tak poslední pro některé typy našich vlaků, které odejdou na zasloužený důchod.#setkanigeneraci #starevlaky #novevlaky #stridani #duchod #odpocinek #pantograf #tornado

Děkujeme za 📷©️ @Burak_OV pic.twitter.com/zyK3I4N6J3

— České dráhy (@ceskedrahy_) January 12, 2023

 

Ale když jsme u přezdívek, připomeňme si zde i další originální, s kterými se můžeme v železničním prostředí potkat. Máme zde také  Karkulku, Prasátko, Hruvínka, Banány, Bardotku, Ušatou ale také Hašišbednu, Pomeranč, Albatros, Zátopek, Gorila.