photo: Wallpaper Flare / Public domain /Kontejnerová loď MSC Edith
Zaoceánská kontejnerová přeprava je páteří globální logistiky. Stejně jako byl kdysi největším přístavem světa Rotterdam a dnes vypadá vedle těch čínských jako chudý bratříček, podobné je to s narůstající dominancí Pekingu při konstrukci obřích kontejnerových lodí.
Základní měrnou jednotkou pro kontejnerovou kapacitu je TEU. Délka jednoho kontejneru musí být 6,1 metru, kdežto výška není standardizovaná a pohybuje se mezi 1,3 až 2,9 metru. Šířka činí 2,44 metru. TEU je tedy základní jednotkou kapacity kontejnerových lodí, kde výtlak již nehraje tak velkou roli. MSC Irina má kapacitu 24 346 TEU, pojme tedy takový počet kontejnerů. Pokud bychom je postavili všechny za sebou, vytvořili bychom šňůru o celkové délce 148 kilometrů.
Kategorie kontejnerových lodí ULCS typu MSC Irina je stavěna čínskou loďařskou společností Jiangsu Yangzi Xinfu Shipbuliding na objednávku lodní společnosti Mediterranean Shipping Company. Irina patří Středomořské lodní společnosti se sídlem v Ženevě a plaví se pod vlajkou Libérie. V současnosti se nachází ve východočínském moři a kotví v přístavu Xiamen City. Její sesterské lodi, jež byly již doposud spuštěny na vodu, se jmenují MSC Loreto, MSC Michel Cappellini a MSC Mariella. Všechny jsou právě dominantní ohledně kontejnerové kapacity.
Délka MSC Irina činí 399,93 metru. Toto číslo není náhodné, většina obřích kontejnerových lodí se pohybuje v rozmezích této délky, protože je zde limit zdymadel umělých průplavů, v tomto případě je pochopitelně myšlen především Suez. Šířka činí 61,33 metru (opět limit zdymadel) a výška 22,92 metru, maximální ponor je 17 metrů. Irina byla uvedena do provozu v roce 2023. Výtlak činí 236 184 tun, což z ní dělá opravdu giganta. Americké jaderné letadlové lodi, což jsou největší válečná plavidla historie, mají výtlak okolo jednoho sta tisíc tun a největší bitevní lodi historie, japonská třída Jamato, měly 65 000 tun.
Motor lodi je dvoudobý vznětový Wärtsilä 11W X92 s výkonem 73 560 kW! Loď má několik inovativních úsporných prvků. Menší příď, šrouby mají velký průměr a jsou uložené tak, aby maximálně snižovali spotřebu energie a loď má speciální mazání hřídelů generátorů. Maximální rychlost činí 12,8 uzlu, tedy 22,4 kilometru za hodinu, což je v rámci kontejnerových lodí spíše nadprůměr. Číňané se chlubí tím, že inovace vedly ke snížení spotřeby energie o tři až čtyři procenta, což rozhodně při obecně obrovské uhlíkové stopě této kategorie lodí není málo. Hlavní příčinou úspory má být vypouštění vzduchových bublin podél trupu, aby se snížilo tření s mořskou vodou.
Stavba těchto plavidel má celou řadu důvodů, ale přináší také nové výzvy. Masivní plavidla kladou značné nároky na přístavní infrastrukturu, kde musí být terminály vybaveny pokročilejšími jeřáby, plavební komory musí být hlubší a kotviště rozsáhlejší. Obrovský nápor je také na logistisku, naplnit loď 24 000 kontejnery není žádná legrace, stejně jako rozvržení případných zastávek a obsahu lodi. Navíc jakýkoli problém tak obrovského nákladu už může narušit dodavatelský řetězec. Stačí se dnes podívat na suchá zdymadla v Panamě nebo útoky Húsíů v průlivu Bab-al-Mandab.