Hyperloop: 36 milionů eur za kilometr trati. V roce 2040 po Evropě v kapsli?

Evropská komise zveřejnila výsledky studie, jejímž cílem bylo analyzovat možnosti zavedení hyperloopu do evropské dopravy a posoudit, jak může EU podpořit jeho další vývoj.

Ze studie vyplývá, že několik evropských výzkumných a konstruktérských týmů v současnosti pracuje na plnohodnotných prototypech systémů hyperloopu. Vznik specializované výzkumné infrastruktury, jako je European Hyperloop Centre (EHC) v Nizozemsku, a příprava výstavby testovacích tratí ve Španělsku a Polsku naznačují, že hyperloop již překonal fázi čistě teoretických konceptů a začíná se posouvat směrem k využití v praxi.

Výrazný potenciál v oblasti udržitelnosti

Studie uvádí, že pokud bude hyperloop napájen energií z obnovitelných zdrojů, tak může výrazně přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Provoz hyperloopu by tak byl výrazně šetrnější k životnímu prostředí než letecká, silniční a klasická železniční doprava.

Další výhodou je omezený zábor půdy díky vedení tratí hyperloopu v tunelech nebo uzavřených tubusech, nízká hladina hluku a odolnost vůči extrémním povětrnostním podmínkám. Hyperloop tak může významně přispět k evropským cílům v oblasti udržitelné mobility.

Vysoké investiční náklady a nejistá návratnost

Na druhé straně je technologie hyperloopu finančně velmi náročná. Studie odhaduje náklady na výstavbu jednoho kilometru trati na 20 až 36 milionů eur, a to bez započtení nákladů na výstavbu stanic, výkup pozemků či vývoj samotných vozidel (kapslí).

Konstruktéři sice předpokládají nižší provozní náklady oproti železniční či letecké dopravě – díky vyšší automatizaci, elektrickému pohonu a menšímu opotřebení – nicméně tyto odhady zatím nelze považovat za ověřené.

Právě vysoká míra nejistoty ohledně návratnosti investic způsobuje, že většina současných hyperloopových projektů není zatím úvěrovatelná a k jejich realizaci je potřeba silná podpora ze strany veřejného sektoru.

Komerční využití hyperloopu nejdříve po roce 2035

Výhledy studie ohledně komerčního využití hyperloopu jsou poměrně konzervativní. První funkční tratě hyperloopu využitelné v běžném provozu nelze dle studie očekávat dříve než v roce 2035, pravděpodobněji však až po roce 2040. Plnohodnotná dopravní síť hyperloopu by pak mohla vzniknout nejdříve kolem roku 2060.

Studie zároveň předpokládá, že první komerční uplatnění najde hyperloop spíše v oblasti nákladní dopravy, a teprve poté v přepravě osob.

Hyperloop jako doplnění stávající dopravy

Závěry studie rovněž zdůrazňují, že cílem hyperloopu není nahradit klasickou železniční dopravu ani jiné druhy dopravy. Naopak – hyperloop by měl existující dopravní systémy vhodně doplnit. Při plánování hyperloopových tratí by se proto měl brát zřetel na jejich propojení se současnými evropskými dopravními koridory.

Text byl připraven ve spolupráci s vydavatelem železničního monitoringu VP Rail Consult s.r.o.